Přihlásit se pomocí účtu Microsoft
Přihlaste se nebo si vytvořte účet.
Dobrý den,
Vyberte jiný účet.
Máte více účtů.
Zvolte účet, pomocí kterého se chcete přihlásit.

Tento článek popisuje syntaxi vzorce a použití funkce LINREGRESE v Microsoft Excelu. Odkazy na další informace o grafech a provádění regresní analýzy najdete v části Viz také.

Popis

Funkce LINREGRESE vypočítá pomocí metody nejmenších čtverců statistické hodnoty pro přímku, která nejlépe odpovídá uvedeným datům, a vrátí matici s parametry přímky. Funkci LINREGRESE lze také použít společně s dalšími funkcemi, které vypočtou statistické hodnoty pro další typy lineárních modelů s neznámými parametry, včetně polynomických, logaritmických, exponenciálních nebo mocninných řad. Vzhledem k tomu, že tato funkce vrací matici hodnot, musí být zadána jako maticový vzorec. Pokyny jsou uvedeny u příkladů v tomto článku.

Tato přímka je definována následujícím vztahem:

y = mx + b

– nebo –

y = m1x1 + m2x2 + ... + b

pokud existuje více oblastí x, kde závislé hodnoty y jsou funkcí nezávislých hodnot x. Hodnoty m jsou koeficienty odpovídající každé z hodnot x, b je konstanta. Všimněte si, že y, x a m mohou být vektory. Matice, která je výsledkem funkce LINREGRESE, má tvar {mn;mn-1;...;m1;b}. Funkce LINREGRESE může také vracet další regresní statistiky.

Syntaxe

LINREGRESE(pole_y;[pole_x];[b];[stat])

Syntaxe funkce LINREGRESE má následující argumenty:

Syntaxe

  • Pole_y:    Povinný argument. Sada hodnot y odvozených ze vztahu y = mx + b.

    • Pokud je oblast pole_y v jediném sloupci, je každý sloupec oblasti pole_x interpretován jako samostatná proměnná.

    • Pokud je oblast pole_y v jediném řádku, je každý řádek oblasti pole_x interpretován jako samostatná proměnná.

  • Pole_x:    Nepovinný argument. Sada hodnot x, které již mohou být známé ze vztahu y = mx + b.

    • Oblast known_x může zahrnovat jednu nebo více sad proměnných. Pokud se použije jenom jedna proměnná, known_y a known_x mohou být oblasti libovolného obrazce, pokud mají stejné rozměry. Pokud je použito více proměnných, known_y musí být vektor (to znamená oblast s výškou jednoho řádku nebo šířkou jednoho sloupce).

    • Pokud vynecháte argument pole_x, předpokládá se, že jde o matici {1;2;3;...}, která je stejně velká jako pole_y.

  • B:    Volitelný argument. Logická hodnota, která určuje, zda se má parametr b (absolutní člen) počítat nebo zda se má rovnat nule.

    • Pokud má argument b hodnotu PRAVDA nebo není uveden, počítá se konstanta b běžným způsobem.

    • Jestliže má argument b hodnotu NEPRAVDA, uvažuje se, že b = 0, a hodnoty m se upraví tak, aby platilo y = mx.

  • Stat:    Volitelný argument. Jedná se o logickou hodnotu, která určuje, zda chcete zjistit další regresní statistiky.

    • Pokud je hodnota statistika PRAVDA, vrátí funkce LINEST další regresní statistiku. Výsledkem je, že vrácená matice je {mn,mn-1,...,m1,b;sen,sen-1,...,se1,seb;r2,sey; F,df;ssreg,ssresid}.

    • V případě, že je argument stat NEPRAVDA nebo není uveden, vrátí funkce LINREGRESE pouze koeficienty m a konstantu b.

      Dodatečné regresní statistiky jsou:

Statistika

Popis

se1,se2,...,sen

Standardní chyby pro koeficienty m1,m2,...,mn.

seb

Standardní chyba pro konstantu b (seb = #NENÍ_K_DISPOZICI, pokud b je NEPRAVDA)

r2

Koeficient determinace. Porovnává skutečné hodnoty y a jejich odhady, nabývá hodnot od 0 do 1. Pokud je roven 1, existuje v tomto vzorku dokonalá korelace, tj. mezi odhadem a skutečnými hodnotami y není žádný rozdíl. Pokud je koeficient determinace roven nule, znamená to, že regresní rovnice nedokáže předpovídat hodnoty y. Informace o výpočtuhodnoty 2 najdete v části Poznámky dále v tomto tématu.

sey

Standardní chyba odhadu y.

F

Statistika F nebo pozorovaná hodnota F. Pomocí statistiky F můžete určit, jestli se pozorovaná relace mezi závislými a nezávislými proměnnými vyskytuje náhodně.

df

Stupně volnosti. Pomocí stupňů volnosti lze nalézt kritické hodnoty F ve statistické tabulce. Porovnáním hodnot z tabulky s F-statistikou, kterou vrátí funkce LINREGRESE, lze určit úroveň spolehlivosti modelu. Informace o výpočtu hodnoty df naleznete v části Poznámky tohoto tématu. Příklad4 ukazuje použití hodnot F a df.

ssreg

Regresní součet čtverců.

ssresid

Reziduální součet čtverců. Informace o výpočtu hodnot ssreg a ssresid naleznete v části Poznámky tohoto tématu.

Následující příklad uvádí pořadí, ve kterém se vracejí dodatečné regresní statistiky.

List

Poznámky

  • Libovolnou přímku lze popsat pomocí sklonu a průsečíku s osou y:

    Sklon (m):
    Pokud chcete najít sklon čáry, často napsané jako m, vezměte na čáru dva body (x1;y1) a (x2;y2); sklon se rovná (y2 - y1)/(x2 - x1).

    Y-intercept (b):
    Zachycování y čáry, často napsané jako b, je hodnota y v místě, kde čára protíná osu y.

    Rovnice přímky je y = mx + b. Jakmile znáte hodnoty m a b, můžete vypočítat libovolný bod této přímky tak, že do rovnice dosadíte hodnotu x nebo y. Lze též použít funkci LINTREND.

  • Máte-li pouze jedinou nezávislou proměnnou x, můžete hodnoty sklonu a průsečíku s osou y získat přímo z následujících vzorců:

    Sklon:
    =INDEX(LINEST(known_y,known_x's);1)

    Y-intercept:
    =INDEX(LINEST(known_y,known_x's);2)

  • Přesnost přímky vypočtené funkcí LINREGRESE závisí na tom, jak je daná množina dat rozptýlená. Čím více jsou data lineární, tím je regresní model funkce LINREGRESE přesnější. Funkce LINREGRESE používá metodu nejmenších čtverců, aby se regrese co nejvíce přiblížila daným datům. Máte-li pouze jedinou nezávislou proměnnou x, budou se m a b počítat podle následujících vzorců:

    Rovnice

    Rovnice

    kde x a y jsou střední hodnoty výběru, např. x = PRŮMĚR (pole_x) a y = PRŮMĚR(pole_y).

  • Funkce tvarování čar a křivek FUNKCE LINEST a LOGEST počítají nejlepší přímku nebo exponenciální křivku, která odpovídá vašim datům. Musíte se ale rozhodnout, který ze dvou výsledků nejlépe vyhovuje vašim datům. Pro přímku known_y můžete vypočítat hodnotu TREND( known_x) nebo FUNKCERŮST(known_y,known_x)pro exponenciální křivku. Tyto funkce bez argumentu new_x vrátí matici hodnot y předpovídanou podél této čáry nebo křivky ve skutečných datových bodech. Předpokládané hodnoty pak můžete porovnat se skutečnými hodnotami. Můžete je chtít namapovat pro vizuální porovnání.

  • U regresní analýzy počítá aplikace Excel pro každý bod druhou mocninu rozdílu mezi skutečnou hodnotou y v tomto bodě a hodnotou odhadnutou. Součet těchto kvadratických odchylek se nazývá reziduální součet čtverců ssresid. Aplikace Excel pak vypočítá celkový součet čtverců, sstotal. Pokud je argument b = PRAVDA nebo chybí, rovná se celkový součet čtverců součtu kvadratických odchylek mezi skutečnými hodnotami y a průměrem hodnot y. Pokud je argument b = NEPRAVDA, je celkový součet čtverců součtem čtverců skutečných hodnot y (bez odečtení průměrných hodnot y od každé jednotlivé hodnoty y). Regresní součet čtverců ssreg lze vypočítat jako ssreg = sstotal - ssredid. Čím menší je zbytkový součet čtverců, ve srovnání s celkovým součtem čtverců, tím větší je hodnota koeficientu určení, r2, což je indikátor toho, jak dobře se rovnice vyplývající z regresní analýzy vysvětluje vztah mezi proměnnými. Hodnota r2 se rovná ssreg/sstotal.

  • V některých případech jeden nebo více sloupců X (předpokládá se, že sloupce Y a X jsou ve sloupcích) nemusí mít v přítomnosti ostatních sloupců X žádnou další prediktivní hodnotu. Jinými slovy, odstranění jednoho nebo více sloupců X může vést k stejně přesným předpovídání hodnot Y. V takovém případě by tyto redundantní sloupce X měly být z regresního modelu vynechány. Tento jev se nazývá "kolinearity", protože libovolný redundantní sloupec X může být vyjádřen jako součet násobků ne redundantních sloupců X. Funkce LINEST vyhledá kolinearitu a odebere všechny redundantní sloupce X z regresního modelu, když je identifikuje. Odebrané sloupce X lze ve výstupu LINEST rozpoznat jako sloupce s 0 koeficienty kromě hodnot 0 se. Pokud se jeden nebo více sloupců odebere jako redundantní, bude mít df vliv, protože df závisí na počtu sloupců X, které se skutečně používají pro prediktivní účely. Podrobnosti o výpočtu df najdete v příkladu 4. Pokud se df změní, protože jsou odebrány nadbytečné sloupce X, budou ovlivněny také hodnoty sey a F. V praxi by měla být kolinearita relativně vzácná. Jeden případ, ve kterém je větší pravděpodobnost, že vznikne, je, když některé sloupce X obsahují jenom 0 a 1 hodnoty jako indikátory toho, jestli předmět v experimentu je nebo není členem určité skupiny. Pokud argument b = PRAVDA nebo je vynechán, funkce LINEST efektivně vloží další sloupec X všech hodnot 1, aby se odchyt vymodeluje. Pokud máte sloupec s hodnotou 1 pro každý předmět, pokud je muž, nebo 0, pokud ne, a máte také sloupec s hodnotou 1 pro každý předmět, pokud je žena, nebo 0, pokud ne, je tento druhý sloupec nadbytečný, protože položky v tomto sloupci lze získat odečítáním položky ve sloupci "indikátor muže" od položky v dalším sloupci všech 1 hodnot přidaných funkcí LINEST.

  • Pokud nejsou z modelu odebrány žádné sloupce X z důvodu kolinearity, vypočítá se hodnota df následujícím způsobem: existuje-li k sloupců obsahujících pole_x a argument b = PRAVDA nebo chybí, pak df = n – k – 1. Jestliže argument b = NEPRAVDA, pak df = n - k. V obou případech zvyšuje každý sloupec X odebraný z důvodu kolinearity hodnotu df o 1.

  • Zadáváte-li jako argument maticovou konstantu (například pole_x), oddělujte hodnoty v řádku středníky a jednotlivé řádky symboly svislé čáry (|). Oddělovače se mohou lišit podle místního nastavení.

  • Všimněte si, že hodnoty y, předpovídané pomocí regresní rovnice, nemusí platit, pokud jsou mimo oblast hodnot y, pomocí kterých jste rovnici vytvářeli.

  • Algoritmus použitý u funkce LINREGRESE se odlišuje od algoritmu použitého u funkcí INTERCEPT a SLOPE. U neurčitých dat ležících na stejné přímce může rozdíl mezi těmito algoritmy vést k odlišným výsledkům. Jsou-li například datové body argumentu pole_y rovny 0 a datové body argumentu pole_x rovny 1, jsou výsledky následující:

    • Funkce LINREGRESE vrátí hodnotu 0. Algoritmus funkce LINREGRESE vrací přijatelné výsledky pro data ležící na stejné přímce, přičemž v tomto případě lze nalézt alespoň jeden výsledek.

    • SLOPE a INTERCEPT vrátí #DIV/0! . Algoritmus funkcí SLOPE a INTERCEPT je navržený tak, aby vypadal jenom pro jednu odpověď, a v tomto případě může být více odpovědí.

  • Kromě použití funkce LOGEST k výpočtu statistik pro jiné regresní typy můžete pomocí funkce LINEST vypočítat oblast jiných regresních typů zadáním funkcí proměnných x a y jako řady x a y pro funkci LINEST. Například následující vzorec:

    =LINREGRESE(hodnoty_y;hodnoty_x^SLOUPEC($A:$C))

    funguje, pokud máte jeden sloupec s hodnotami y a jeden sloupec s hodnotami x, které počítají kubickou aproximaci (polynom 3. stupně) ve tvaru:

    y = m1*x + m2*x^2 + m3*x^3 + b

    Tento vzorec lze upravit a počítat jiné typy regrese. V některých případech však vyžaduje úpravu výstupních hodnot a dalších statistických údajů.

  • Hodnota F-testu vrácená funkcí LINREGRESE se liší od hodnoty F-testu vrácené funkcí FTEST. Funkce LINREGRESE vrátí F-statistiku, zatímco funkce FTEST vrátí pravděpodobnost.

Příklady

Příklad 1 – Sklon a průsečík s osou Y

Zkopírujte vzorová data z následující tabulky a vložte je do buňky A1 v novém listu Excelu. Aby vzorce zobrazily výsledky, vyberte je, stiskněte F2 a potom stiskněte Enter. Pokud potřebujete, můžete přizpůsobit šířky sloupců a zobrazit si všechna data.

Známé y

Známé x

1

0

9

4

5

2

7

3

Výsledek (směrnice)

Výsledek (průsečík s osou y)

2

1

Vzorec (maticový vzorec v buňkách A7:B7)

=LINREGRESE(A2:A5;B2:B5;;NEPRAVDA)

Příklad 2 – Prostá lineární regrese

Zkopírujte vzorová data v následující tabulce a vložte je do buňky A1 nového excelového sešitu. Aby vzorce zobrazily výsledky, vyberte je, stiskněte F2 a potom stiskněte Enter. Pokud potřebujete, můžete přizpůsobit šířky sloupců a zobrazit si všechna data.

Měsíc

Prodej

1

3 100 Kč

2

4 500 Kč

3

4 400 Kč

4

5 400 Kč

5

7 500 Kč

6

8 100 Kč

Vzorec

Výsledek

=SUMA(LINREGRESE(B1:B6; A1:A6)*{9;1})

110 000 Kč

Na základě prodejů v prvním až šestém měsíci vypočítá odhad prodeje v devátém měsíci.

Příklad 3 – Vícenásobná lineární regrese

Zkopírujte vzorová data z následující tabulky a vložte je do buňky A1 v novém listu Excelu. Aby vzorce zobrazily výsledky, vyberte je, stiskněte F2 a potom stiskněte Enter. Pokud je to třeba, můžete si přizpůsobit šířku sloupců, abyste viděli všechna data.

Podlahová plocha (x1)

Počet kanceláří (x2)

Počet vchodů (x3)

Stáří (x4)

Odhadní cena (y)

2310

2

2

20

$142 000

2333

2

2

12

$144 000

2356

3

1,5

33

$151 000

2379

3

2

43

$150 000

2402

2

3

53

$139 000

2425

4

2

23

$169 000

2448

2

1,5

99

$126 000

2471

2

2

34

$142 900

2494

3

3

23

$163 000

2517

4

4

55

$169 000

2540

2

3

22

$149 000

-234,2371645

13,26801148

0,996747993

459,7536742

1732393319

Vzorec (dynamický maticový vzorec zadaný v A19)

=LINREGRESE(E2:E12;A2:D12;PRAVDA;PRAVDA)

Příklad 4 – Použití statistik f a r2

V předchozím příkladu je koeficient determinace (r2)0,99675 (viz buňka A17 ve výstupu pro linest),což by značí silnou relaci mezi nezávislými proměnnými a prodejní cenou. Pomocí F statistiky můžete rozhodnout, zda tyto výsledky, s tak vysokou hodnotou r2, nejsou nahodilé.

Předpokládejme nyní, že mezi proměnnými ve skutečnosti žádná závislost neexistuje, ale vybrali jste neobvyklý vzorek 11 úředních budov, podle nějž statistická analýza naznačuje silnou závislost. Označení „Alfa“ se používá pro pravděpodobnost chybného závěru o existenci závislosti.

Pomocí hodnot F a df ve výstupu funkce LINREGRESE lze vyhodnotit pravděpodobnost, že je vyšší hodnota F náhodná. Hodnotu F lze porovnat s kritickými hodnotami v publikovaných tabulkách F-distribuce nebo lze pomocí funkce FDIST aplikace Excel vypočítat pravděpodobnost, že je vyšší hodnota F náhodná. Příslušná distribuce F obsahuje stupně volnosti v1 a v2. Pokud n je počet datových hodnot a argument b = PRAVDA nebo chybí, pak v1 = n – df – 1 a v2 = df. (Jestliže argument b = NEPRAVDA, pak v1 = n – df a v2 = df.) Funkce FDIST,  se syntaxí FDIST(F,v1,v2),  vrátí pravděpodobnost, že je vyšší hodnota F náhodná. V příkladu 4 platí, že df = 6 (buňka B18) a F = 459,753674 (buňka A18).

Za předpokladu, že Alfa má hodnotu 0,05, v1 = 11 – 6 – 1 = 4 a v2 = 6, je kritická hodnota F 4,53. Protože F = 459,753674 je mnohem vyšší než 4,53, je mimořádně nepravděpodobné, že je takto vysoká hodnota F náhodná. (Při hodnotě Alfa = 0,05 bude odmítnuta hypotéza, že mezi poli_x a poli_y není žádný vztah, pokud je hodnota F vyšší než kritická hodnota 4,53.) Pomocí funkce FDIST aplikace Excel můžete zjistit pravděpodobnost, že je takto vysoká hodnota F náhodná. Například FDIST(459,753674; 4; 6) = 1,37E-7 je mimořádně nízká pravděpodobnost. Po vyhledání kritické hodnoty F v tabulce nebo použití funkce FDIST aplikace Excel lze usoudit, že regresní rovnice umožňuje předpovídat odhadní hodnotu úřední budovy v této oblasti. Nezapomeňte, že je nezbytné použít správné hodnoty stupňů volnosti v1 a v2 vypočítané v předchozím odstavci.

Příklad 5 – Výpočet T-statistiky

Jiný test statistické hypotézy určuje, zda se pro odhad hodnoty úředních budov z Příkladu 3 hodí každý z koeficientů sklonu. Chcete-li například testovat statistickou významnost koeficientu stáří, vydělte -234,24 (sklon pro koeficient stáří) číslem 13,268 (odhad standardní chyby pro koeficient stáří v buňce A15). Následující rovnost udává pozorovanou hodnotu t:

t = m4 ÷ se4 = -234,24 ÷ 13,268 = -17,7

Pokud je absolutní hodnota t dostatečně vysoká, vyplývá z toho, že směrnice umožňuje předpovídat odhadní hodnotu úřední budovy v Příkladu 3. Následující tabulka obsahuje absolutní pozorované hodnoty t pro čtyři proměnné.

Pokud nahlédnete do tabulky v nějaké statistické příručce, najdete v ní, že kritická hodnota t pro dvoustranný test, 6 stupňů volnosti a alfa = 0,05 je 2,447. Tuto kritickou hodnotu lze také zjistit pomocí funkce TINV aplikace Excel. TINV(0,05;6) = 2,447. Jelikož absolutní hodnota t, 17,7, je větší než 2,447, je stáří při odhadu hodnoty úřední budovy důležitou proměnnou. U každé z nezávisle proměnných lze testovat její statistickou významnost podobným způsobem. Následující tabulka uvádí pozorované hodnoty t pro každou z nezávisle proměnných:

Proměnná

Pozorovaná hodnota t

Podlahová plocha

5,1

Počet kanceláří

31,3

Počet vchodů

4,8

Stáří

17,7

Všechny tyto hodnoty mají absolutní hodnotu větší než 2,447, a proto všechny proměnné použité v regresní rovnici jsou významné pro odhad hodnoty úředních budov v této oblasti.

Potřebujete další pomoc?

Chcete další možnosti?

Prozkoumejte výhody předplatného, projděte si školicí kurzy, zjistěte, jak zabezpečit své zařízení a mnohem více.

Komunity vám pomohou klást otázky a odpovídat na ně, poskytovat zpětnou vazbu a vyslechnout odborníky s bohatými znalostmi.

Byly tyto informace užitečné?

Jak jste spokojeni s kvalitou jazyka?
Co ovlivnilo váš názor?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

×